Jen kdo se odváží, zvítězí

Jen kdo se odváží zvítězí

...a víra tvá bude štítem tvým, a vědění tvé bude mečem plamenným, neboj se, povstaň a odvážně bojuj, nepřátel se nelekej, na sílu jejich nehleď, statečně vrhni se vpřed, protože jen kdo se odváží zvítězí...

Bratr ve zbrani Josef, Válečníkova meditace [14,8], 813 A.D.

Who dares wins

... and your faith will be your shield, and your knowledge will be a flaming sword, don't worry, get up and fight bravely, don't scare the enemies, do not look at their strength, bravely leap forward, because only who dares wins...

Brother in arms Joseph, Warrior´s Meditation [14,8], 813 A.D.

Foto: stormlightstock & tokami-fuko & emilyemilybeth & alkhor & serendipitystock & karissa-salton & dingelientje-stock & margarita-morrigan & fantasystock & themartianx & dmitryep18 & rmirandinha & pexels & LGA Zdroje & LGA Zdroje 2

Srpen 2019. [Ukázat větší velikost, 935 kB]

Prastarý Ochránce

Prastarý Ochránce

Byli jsme napadeni neznámým nelidským útočníkem. Hordy nestvůr a zhmotněných nočních můr terorizují a drancují naši zemi. Po prvotním šoku a panice, i přes nezměrné vynaložené úsilí, si musíme hořce přiznat: porážka je zřejmě neodvratná a rychle se blíží. Celá fronta se hroutí, denně umírají tisíce obránců a hrozí nám totální zkáza. Zbývá poslední naděje... zavolat na pomoc mýtického prastarého Ochránce. Legenda praví, že ten kdo v nouzi nejvyšší zatroubí na posvátný roh z vrcholku hory Aderat, přivolá tak Prastarého. Ochránce již mnoho genearací dřímá ukrytý někde v posvátných Stinných horách. Fresky a mozaiky v Chrámu nejjasnějšího světla ukazují Prastrarého jako stvoření z jiného světa, šípy a meče se od něj odráží, oheň ani magie jej nezraňují. Je ztělesněním pomsty a destrukce. Jen kráčí bojištěm a rozsévá zkázu v řadách nepřátel. Je čas. Zhluboka se nadechuji. Nabírám do plic studený horský vzduch a z plna hrdla foukám do rohu...

Call the Anceint Guardian

We were attacked by an unknown inhuman attacker. Hordes of monsters and materialized nightmares terrorize and plunder our country. After the initial shock and panic, despite the tremendous effort we must admit bitterly: defeat is apparently inevitable and is approaching fast. The entire front is collapsing, thousands of defenders are dying daily, and we are in danger of total destruction. The last hope remains ... to call for the help of an ancient mythical Guardian. Legend has it that the one who trumpets the highest on the sacred horn from the top of Mount Aderat will summon the Ancient. The Guardian has been dozing somewhere hidden in the sacred Shadow Mountains for many generations. The frescoes and mosaics in the Temple of Brightest Light show Ancient Guardian as an entity from another world, arrows and swords bouncing off him, neither fire nor magic hurt him. It is the embodiment of revenge and destruction. He just walks across the battlefield, sowing destruction among the enemies. It's time. I breathe cold mountain air into my lungs and blow into the corner...

Foto: ormanclark & freepik & themartianx & brujo & dmitryep18 & rmirandinha & shd-stock & gislaadt & dewfooter & capri23autop & fotophi & LGA Zdroje

Srpen 2019. [Ukázat větší velikost, 1.13 MB]

Trénink

Trénink

Každodenní ranní trénink u břehu jezera. Protože trénink dělá mistry.

Daily morning training at the lake shore. Because training makes masters.

Foto: themuselibrary & Alvaro Matzumura & Pixabay & Hakan Tahmaz & Cathy Durrence

Červenec 2019. [Ukázat větší velikost, 2.14 MB]

Vesmírní poutníci

Vesmírní poutníci

Lidstvo už před staletími kolonizovalo planety podobné Zemi. A pak se jednoho dne objevili tyto krásky. Nádheru ze které mrazí. Obří fluorescenční medůzy pulzující blesky a sršící jiskrami. Živoucí organismy naprosto neskutečných rozměrů, vedle kterých i velké bitevní lodě vypadají jen jako kolibříci. Navzdory jejich vzhledu se pro tyto obry vžilo označení "krávy". S kravami nemají společný vzhled, ale chování. V mýty opředeném divokém západě migrovali krávy pustinou v doprovodu honáků. O staletí později tyto "krávy" putují s doprovodem vesmírných kovbojů mezi planetami.

A dnes dorazily opět po roce k nám.

Krávy putují po generace předávané, předem dané, neměnné trase. A o tom to celé je. Migrace. Cestování vesmírem. Tyto až mnohakilometrové organismy dokáží otevřít subprostorovou bránu napříč vesmírem. Prostě otevřou ve vesmíru "energetické okno", proplují jím skrz a objeví se na druhé straně vesmíru, stovky a tisíce světelných let daleko. A právě tyto okna jsou stěžejní pro rozpínající se lidskou rasu. Umožnily osídlit i kouty vesmíru, kam by se lidstvo ještě dlouho nedostalo. Vesmírná okna jsou sice nestabilní, po několika minutách se samovolně uzavřou, ale připravené čekající vesmírné lodě se dokáží protáhnout oknem spolu s krávami a dopravit tak lidi a zboží na druhý konec vesmíru za nepatrný zlomek ceny a času, který by trvala konvenční cesta.

"Krávy" putují ve stádech se složitou sociální hierarchií. Během své každoroční pouti mají na několika planetách zastávky. Jedna z nich je i na naší planetě. Dělají si zde přestávku před dlouhou cestou a přibližně 40 dní se "pasou" na místních kaktusech. Dužnatá nevzhledná rostlina co vypadá jako obyčejný kaktus obsahuje unikátní koktejl živin, vitamínů, minerálů a také nemalé množství pro lidi návykových látek způsobující euforické stavy. Z kaktusů se vyrábí celá škála produktů, maziva, paliva, pálenky, unikátní léčiva, nelegální drogy, afrodisiaka... a to, že kaktusy rostou na jediné planetě ve známém vesmíru, šroubuje ceny těchto produktů do nebeských výšin. Největší kaktusy jsou vyhrazené kravám, malé, mladé rostliny se těží a zpracovávají. Přínos "krav" je natolik významný, že aspoň v něčem se snad lidstvo poučilo, nezlikvidovalo jejich zdroj potravy a lidé a krávy na této planetě žijí v téměř idylické rovnováze. Prozatím.

Space pilgrims

Centuries ago, humanity colonized Earth-like planets. And then one day these beauties appeared. The beauty it chills. Giant fluorescent jellyfish pulsating lightning and sparkling. Living organisms of absolutely incredible size, beside which even large battleships look like hummingbirds. Despite their appearance, these giants are known as "cows". With cows do not have a common appearance, but behavior. In the myth of the wild west, cows migrated through the wilderness, accompanied by cattle. Centuries later, these "cows" wander with space cowboys between planets.

And today they arrived again after a year.

The cows travel for generations that have been given a predetermined, fixed route. And that's what it is all about. Migration. Space travel. These up to many kilometers long organisms can open a subspace gate across the universe. They simply open the "energy window" in space, float through it, and appear on the other side of the universe, hundreds and thousands of light-years away. And it is these windows that are central to the expanding human race. They made it possible to populate corners of the universe where mankind would not have been able to reach for long. While space windows are unstable, after a few minutes they close spontaneously, the prepared waiting spaceships can pull through the window along with the cows and transport people and goods to the other end of the universe at a tiny fraction of the cost and time that a conventional journey would take.

"Cows" travel in herds with a complex social hierarchy. They have stops on several planets during their annual pilgrimage. One of them is on our planet. They take a break before a long journey and for about 40 days graze on local cacti. The fleshy unsightly plant that looks like an ordinary cactus contains a unique cocktail of nutrients, vitamins, minerals and also a considerable amount of people addictive substances causing euphoric states. Cacti produce a variety of products, lubricants, fuels, spirits, unique medicines, illicit drugs, aphrodisiacs ... and the fact that cacti grow on a single planet in a familiar universe is screwing the prices of these products to heavenly heights. The largest cacti are dedicated to cows, small, young plants are harvested and processed. The benefits of "cows" are so significant that at least something that mankind has learned, has not destroyed their source of food, and humans and cows on this planet live in an almost idyllic balance. For now.

Volně inspirováno knihou Jiřího W. Procházky Hvězdní honáci.

Foto: fotophi & capricornus60 & madetobeunique & romscuderia & emodrazo & Min An & Scott Webb & Nur Andi Ravsanjani Gusma & Ylanite Koppens & Nur Andi Ravsanjani Gusma & Tiger-stock

Červenec 2019. [Ukázat větší velikost, 1.73 MB]

Po konci světa

Říkalo se, že k tomu nemůže dojít. Ale stalo se. Došla ropa. Vodík, elektřina a alternativní pohony nemohly nahradit tak obrovskou spotřebu. Bez ropy skončila během pár týnů veškerá doprava, obchod, zásobování. To způsobilo nejdřív lokální, poté globální nepokoje a války. Atomové bomby zdecimovaly lidskou populaci, doprovodné EMP záření vyřadilo z provozu veškerou elektrotechniku - rádia, počítače, komunikační satelity. Země se rázem ocitla o 300 let zpět v minulosti. Na planetě přežívá posledních snad několik desítek tisíc lidí. Živoří v radiací zamořené pustině, parazitují na troskách staré civilizace. Ustala veškerá výroba, kultura a staré znalosti jsou zapomínány. Největší "města" mají až několik desítek obyvatel, některá i elektřinu, nejčastěji ze starých autobaterií, ale je jí málo a nestačí. Jedinou spojkou mezi městy jsou v těchto časech kurýři - často bývalí vojáci, se schopností přežít tam, kde jiní umírají. Kůň nepotřebuje ani naftu, ani elektřinu, přesto umožní překonávat dlouhé vzdálenosti. Meč nevyžaduje náboje, a přesto dokáže být rozdílem mezi životem a smrtí. Jedna lidská éra dospěla ke svému konci. A jiná, temnější, začíná...

Foto: FeatherCandy & Malleni-Stock & HumbleBeez & Prussiaart & JewelsStock & antragonDE & Null-Entity & Momotte2Stocks & syoul-stock & KissPng.Com

Červenec 2019. [Ukázat větší velikost, 11.8 MB] Toto je soutěžní práce do soutěže The Imaginarium's After the End contest.

Tvůrce světů

Jsem jeden z mála. Obdarovaný. Každý člověk sní, ale jen sny obdarovaných se stávají skutečností. Sním a tvořím světy. Z ničeho, z vlastní vůle. V některých světech jsem skoro bůh. Jinde jsem vládce, uznávaný válečník, obchodník nebo jen prostý občan. Ve vlastním světě mohu trávit dny i roky a kdykoliv z něj portálem vystoupit. Stačí k tomu jen kousek křídy, uhlí nebo grafitu. Důležitý je tvar. Obdélník nebo čtverec. Když jej nakreslím svisle, jsou to dveře, když vodorovně na zem či podlahu, je to průchod stropem někam na druhou stranu. Každý svět se časem vyvíjí. A ne vždy je vhodné, aby jeho obyvatelé viděli jak opouštím "jejich" svět. Proto mám umístěné vstupy mimo oči místních. Podzim barví stromy do zlatohněda a zimy zde v Záhoří bývají kruté, je čas vydat se do dalšího světa za teplem. Aspoň na pár měsíců.

Inspirováno skvělou knihou A. Dreschera Destrukce - Tvůrci světů.

Červen 2019. [Ukázat větší velikost, 11.3 MB]

Harpyje

...

Červen 2019. [Ukázat větší velikost, 10.1 MB]

Ztracený svět

...

Červen 2019. [Ukázat větší velikost, 10.1 MB]

Vlci

...

Červen 2019. [Ukázat větší velikost, 15.6 MB]

Sviňák Kárl

Četli jste někdy Dunu? Je to prehistorická knížka někdy snad ještě ze 20. století. Psalo se v ní o písečných červech větších než barák, co sežerou partu chlapů jako nic. Tehdy na Zemi to byla fikce, dnes tady u nás je to realita. Tamta třísetmetrová potvora vepředu je Sviňák Kárl. Je zde odnepaměti. Už prvním kolonistům před léty slušně zatápěl. Zkoušeli to na něj všelijak - ruční zbraně, tanky, dělostřelectvo, bombardování, dokonce i malou atomovku... všechno marné. Pak se zjistilo, že Kárl sere diamanty. Teda někdy sere diamanty, abych byl přesný. Jo, zní to šíleně, ale to co z něj vypadne občas skrývá kameny neskutečné hodnoty. Jsou na to dokonce organizovaný skupiny, co se těma hromadama sraček probírají a hledají drahý šutry. Říkáme jim hovníci - to jako horník a víte co ... Já nehledám diamanty, já vyhlížím pomstu. Je to už deset let co mi Kárl zabil mou malou sestřičku - a já vím, že jednou se odplaty dočkám.

Červen 2019. [Ukázat větší velikost, 7.55 MB]

Útěk

..

Květen 2019. [Ukázat větší velikost, 12.60 MB]

Průzkumníci

Celé se to točilo kolem náhod. Náhodná chyba v řídícím systému sondy poslala sondu na víceméně náhodné souřadnice. Při orbitálním průzkumu se zjistilo - náhodou při posledním testu - že planeta tvářící se na první pohled jako hromada hlušiny je narvaná nerostným bohatstvím, ovšem dobře ukrytým v hloubce na hranici citlivosti našich senzorů. Při těžebních pracech na zkušebním vrtu opět zaúřadovala náhoda - jiskta iniciovala výbuch, který odhalil něco jen těžko uvěřitelného. Zde v Bohem zapomenuté části vesmíru skrývá nenápadná planeta 30 km pod povrchem obří jeskyni. Nebo něco podobného. Lidské měřítko pro jeskyni ani zdaleka nevystihuje ten obří prostor tady v hlubinách. Strop "jeskyně" není prakticky viditelný, vše je utopené v nazelenalém přísvitu. Celé to připomíná na první pohled opalizující město zahalené v toxické mlze. "Město" je cela určitě umělého původu - a jistě není lidské. A my budeme první kdo jej blíže prozkoumá.

Květen 2019.

Čtenářka

Před deseti lety šlo všechno do háje. Dneska už nikdo neví kdo odpálil rakety jako první. Třetí světová válka byla nečekaná, rychlá, destruktivní a hlavně bez vítěze. Desítky států, stejně jako většina obyvatelstva planety, přestaly ze dne na den existovat. Podstatná část planety je neobyvatelná, zbytek tvoří tu více, tu méně radioaktivní pustina, nehostinná poušť. I v ní se ale dají najít bezpečné průchozí koridory umožňující vznik obchodních stezek. Takovým obchodníkem křižující stezky v pustině jsem i já. Některé komodity mají cenu zlata - třeba léky a náboje. Jiné jsou dnes prakticky bezcenné - třeba knihy. Už jako malá holka jsem si ráda četla. A ani 10 let po konci světa se na tom nic nemění. Věřím, že mi to pomáhá zůstat dále člověkem.
Foto: Jan Oplt & Jagged Eye

Květen 2019.

Indiánská šamanka

Foto: PoisonIvy55 & Firewater12Photos & HumbleBeez

Květen 2019.

O bílém jelenu

Volně inspirováno legendou O bílém jelenu a sv. Hubertu.
Foto: Landkeks stock & demonikastock & spiked-stock

Duben 2019.

Domove, sladký domove

Skoro doma. I démoni mají domov. I když se to může zdát jako hotové peklo, i zde platí "Všude dobře, doma nejlíp"...
Foto: MeetMeAtTheLake2Nite & mjranum-stocks

Únor 2019.

Ztracená

Před sedmi lety zmizela z Windfieldville. Tehdy dvanáctiletá dívenka Jenny Westwoodová, po hádce s rodiči utekla z místního kempu, kde trávili společnou dovolenou. Následně se rozjela obrovská pátrací akce v přilehlých lesích a širokém okolí. Do pátrání se zapojili policisté, armáda i dobrovolníci. Prohledali oblast křížem krážem, ale našli jen několik lapačů snů rozvěšených v korunách stromů. Někteří z hledačů si stěžovali na zvláštní pocity, náhlé návaly bezdůvodného strachu, stihomamu a tvrdili, že slyšeli podivné zvuky. Policie jejich tvrzení odmítla jako nepravděpodobná a bezpředmětná. Jenny Westowoodová se nikdy nenašla...

Příběh je a jména jsou fiktivní. Podobnost s realitou je neúmyslná a čistě náhodná. Foto: Khudozhnik & manichysteriastock & CathleenTarawhiti 

Sv. Václav

Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na skalnatém vrchu Blaníku a ... pak se otevře skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením sv. Václava, patrona české země, vyrazí proti nepřátelům. Porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.
Foto: Dewfooter | Merlin – TV series (2002-2012); Shine for BBC Wales

Čtvrtý anděl Apokalypsy

A viděl jsem na nebi jiné znamení, veliké a podivuhodné: sedm andělů, kteří přinášejí sedm posledních pohrom ... Čtvrtý anděl vylil svou nádobu na slunce: a byla mu dána moc spalovat lidi svou výhní...
Zjevení Janovo (16,8)
Foto: Dewfooter

Lovec

Nová doba ledová. Zbývá už jen pár dní do dalšího ničivého blizzardu. Při tom posledním umrzlo dalších 12 lidí. Teď už je nás necelých padesát. Maják označující polohu našeho tábora jsem nechal za zády, vyrážím do ledové pustiny a doufám, že ulovím něco k jídlu. Musím. Vím, že toho nebude dost, ale nesmím to vzdát. Ostatní na mě spoléhají. // Fan art. Pocta skvělé hře Frostpunk od 11bit studios

Strážce

Prvně to začalo pár lidmi v brýlích, pak se sem hrnuli ti mocichtiví blázni v černých pláštích s lebkami na čepicích a teď zase další. Ale poklad Shan-Gri střežím už po staletí já. A nikdo jej nezíská. Nikdo. Foto: PhelanDavion

Světlonoš

Svět je plný podrazáků, zrádců a nebo jen oportunistů. Porta Fuerta je největší přístav v okruhu 2000 námořních mil. Zálusk si už na něj dělala spousta pirátů, ale po posledním tajfunu jsou miny pryč, mola poničená a posádka zdecimovaná. A právě tehdy, se najde nějaká lidská zmije, která na přelomu dne a noci, v onen magický orakmžik, těsně před tím, než se sluneční kotouč vyhoupne nad hladinu moře, signalizuje čekajícím pirátům, že cesta je volná... Protože, jak velí tradice, útok začne za úsvitu. Foto: faestock

El Dorado

Kdysi dávno prý existovalo místo, ráj na zemi. Hledali je stovky a tisíce nadšenců, bláznů, snílků. Vojáci, conquistadoři, dobrodruzi. Ale až já jsem jej našel... Ztratil jsem celou expedici, zůstal jsem posledním. Prošel jsme peklem džungle a na jeho konci jsme spatřil, co hledali mnozí a zaplatili při tom cenu nejvyšší. El Dorado. Země zaslíbená. Foto: Jademacala

Skok

Skok ... Foto: faestock Volně inspirováno hrou a filmem Tomb Raider

Zastávka na znamení

Zastávka na znamení ...

Mokřady

Mokřady

Tajemná jeskyně

Tajemná jeskyně ... Foto: faestock Volně inspirováno King Kongem

Drak

Říkali "Zabij Draka, dostaneš princeznu a půl království". Jenže se jaksi zaponěli zmínit, že ta potvora má hodně přes 300 stop... no a já starej dobrák v tom nemohl tu křehuli nechat. Foto: PhelanDavion

V pustině

V pustině ...

Na život a na smrt...

Rytířka Jedi musí infiltrovat tajnou základnu ukrytou v lesích. Když je téměř u cíle, narazí na Hellhounda - mechanickou příšeru, která objekt a jeho okolí střeží. Tohle je ta chvíle, kdy o sobě oba vědí, měří své šance, oba ví jak je ten druhý nebezpečný a za chvíli začne souboj, ve kterém prohra znamená jediné - smrt... Foto: faestock | The Blacklisted

Velryby ničí svět

Šok! Nad městy se vznáší obří velryby a šíří teror celým světem. Nezastavitelná vraždící monstra rozsévají hrůzu ve všech světových metropolích, veškerý odpor je marný a lidstvo zase jednou dostává pořádně na frak. Svět hoří, přichází pomsta za Moby Dicka!

Pták Ohnivák

Jeden král měl velikou zahradu a v ní mnoho vzácného stromoví, ale nejvzácnější byla jedna jabloň, co uprostřed zahrady stála. Měla každý den jedno jablko, a bylo zlaté: ráno odkvětlo, ve dne zrostlo a do noci dozrálo, a druhé ráno květlo zas jiné. Ale žádné to zralé jablko nedočkalo se druhého rána, pokaždé se v noci se stromu ztratilo a nikdo nevěděl kam a jak ...

Baronka Prášilová

...prosím Vás, pánové, manželovi jste přece nemohli ty jeho směšné historky věřit, dobrá polovina se jich vůbec nestala ... A dovolte, abych se představila, madame Anette - baronka Prášilová z Prášilova.

Malá čarodějka

Poslední dubnová noc, noc Filipojakubská, má velké kouzlo nejen proto, že předchází měsíci lásky. Magie je v tuto noc nesjilnější, a právě proto naše malá čarodějka letí na slet čarodějnic.

Jeníčke a Mařenka

Děti chudého dřevorubce, Jeníček a Mařenka se ztratí v hlubokém temném lese. Když nastane tma, Jeníček vyleze na strom a v dálce uvidí světélko, za kterým se s Mařenkou vydají...